Japonský špic

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)

 

 

F.C.I.-Standard č. 262 / 16.06.1999 / GB                       

           

JAPONSKÝ ŠPIC

(Nihon Supittsu)

 

ZEMĚ PŮVODU: Japonsko

 

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 1987

 

POUŽITÍ: společenský pes.

 

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:           Skupina 5        špicové a primitivní plemena

                                                           Sekce 5           asijští špicové a příbuzná plemena

Bez zkoušky z výkonu.

 

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: za předka japonského špice je považován velký bílý německý špic, který se do Japonska dostal kolem r. 1920 přes Sibiř a severovýchodní část Číny. Kolem roku 1921 bylo plemeno poprvé vystavováno na výstavě psů v Tokiu.

Potom, v roce 1925, byly importovány dva páry bílých špiců z Kanady, a do roku 1936 přibyly další importy z Kanady, USA, Austrálie a Číny. Jejich potomci byli později přikříženi pro zlepšení plemene. Po druhé světové válce byl v roce 1948 japonským kynologickým klubem vytvořen jednotný standard, který je v podstatě platný dodnes.

 

CELKOVÝ VZHLED: hustá čistě bílá srst, špičatá tlama, trojúhelníkové vztyčené uši, dobře osrstěný ocas nesený nad hřbetem. Silná konstituce a dobře vyvážený celek, jeho harmonická krása vyjadřuje oduševnělost, vznešenost a eleganci vlastní tomuto plemeni.

 

DŮLEŽITÉ POMĚRY: poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10 : 11.

 

POVAHA / TEMPERAMENT: inteligentní, veselý, učenlivý, chápavý. Nesmí být hlučný.

 

HLAVA: velikost v poměru k tělu, středně široká a zaoblená.

 

MOZKOVNA:

Lebka: čelo středně vyvinuté. Zadní část lebky je nejširší.

Stop: patrný.

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: malá, kulatá a černá.

Tlama: špičatá, špička je ale maličko zaoblená. Dobře vyvážená. Pysky těsně přiléhající a nejlépe černé.

Čelisti/Zuby: bílé a silné zuby, nůžkový skus. 

Oči: středně velké, mandlového tvaru, posazené maličko šikmo, tmavé. Černé okraje očních víček.

Uši: vysoko nasazené, malé, trojúhelníkové, vztyčené, otevřené dopředu, ne příliš daleko od sebe.  

 

KRK: středně dlouhý, s dobře vyvinutým osvalením.

 

TRUP:.

Kohoutek: vysoký

Hřbet: rovný a krátký.

Bedra: široká.

Hrudník: široký a hluboký, žebra dobře vyklenutá.

Spodní linie: dobře vtažené břicho.

 

OCAS: vysoko nasazený, středně dlouhý, nesený nad hřbetem.

 

KONČETINY:

 

HRUDNÍ KONČETINY: ramena dosti strmá, předloktí rovná, lokty těsně přiléhající k trupu.

 

PÁNEVNÍ KONČETINY: osvalené, koleno a hlezno středně zaúhlené.

 

TLAPKY: kočičí tlapky. Polštářky silné, žádoucí je černá barva polštářků i drápků.

 

POHYB: rychlý a aktivní.

 

OSRSTĚNÍ:

 

SRST: krycí srst je rovná a odstávající. Podsada krátká, měkká a hustá. Na obličeji, uších, přední straně předloktí a pod hlezny je krátká srst, zbytek těla je pokryt dlouhou hustou srstí, obzvlášť od krku k plecím a předhrudí tvoří srst krásný límec, a ocas je také osrstěn dlouhým bohatým závěsem.

 

BARVA: čistě bílá.

 

VÝŠKA:

Výška v kohoutku:     Psi:      30 – 38 cm.

                                   Feny:   o maličko menší než psi.

                                  

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

  • předkus nebo podkus.
  • silně zatočený ocas.
  • plachost, hlučnost.

 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  • svěšené uši
  • ocas nenesen nad hřbetem.

 

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.